4. etapa - Ptuj (SLO) - Karlovac (HR) - 148km

DEN ČTVRTÝ - 4.etapa - Horor na hranicích

22. 6. (st) - Po probuzení, snídani a nezbytných ranních úkonech jsme venku pohlazeni prvními paprsky. Dnes se přesuneme již do Chorvatska s cílem v Karlovaci. Hranice mezi Slovinskem a Chorvatskem je z penzionu vzdálena přibližně dvacet kilometrů. Vyrážíme. Ještě se ani nerozkoukáme a přijíždíme na staveniště zřejmě nové dálnice směrem k hranici. Řešíme průjezd, ale nakonec se musíme vrátit téměř do výchozího bodu. Pěkný začátek. Najíždíme na objížďku a po solidní silnici se přibližujeme Chorvatsku. Jaké překvapení, když z ničeho nic silnice končí na obrovském staveništi pouhé 2km od přechodu. Pavel se jde zeptat stavbařů, kudy můžeme na kolech jet. Jediným řešením je hlavní tah. Nic naplat. Zabíráme s cílem co nejrychleji zmizet z dopravního mumraje. Na slovinské hranici pouze kontrola dokladů od zamračené úřednice, kudy dál se nedozvídáme. Na chorvatském přechodu máme větší štěstí a usměvavá mladá policistka nám poradí, jak z dopravní šlamastyky ven do klidnějších vod. Za dvacet minut jsme na vedlejší silnici kopírující hlavní tah. Ulevilo se nám a zvedá se i nálada. Dramatický začátek, tak jaký bude dnes konec? První občerstvení tradičně u obchůdku s potravinami. Přes silnici se díváme na restauraci "Zagorka", což nás rozesměje. Po krátké pauze projíždíme kolem naleziště člověka neadrtálského v Krapině. Upoutávkou je obrovská postava neandrtálce s kyjem poblíž silnice a o kus dál míjíme dokonce i stylovou restauraci. Nezastavujeme a pokračujeme směr Zaprešič, kde chceme obědvat. Zároveň se zde chce Pavel setkat s přáteli (studenty) ze Záhřebu, kteří byli na studentské stáži ve Výzkumném ústavu v Telči. Do Zaprešiče vjíždíme kolem 13 hodiny a snažíme se najít příhodnou restauraci. Tato snaha se však stává téměř nadlidským úkolem a vůbec se nedaří. Narážíme na nespočet kaváren a barů, když už restaurace, tak zavřená nebo nevaří. Na kolech od Záhřebu vzdáleného 16km přijíždí Ante Marušič a Andrija Buljac. Dozvídáme se, že v Chorvatsku je dnes státní svátek, a proto je situace taková, jaká je. Prázdné žaludky se hlásí o slovo a padá rozhodnutí, že se ještě kousek posuneme a najíme v Samoboru (cca 10km), který je ve směru naší cesty. Po třech kilometrech přijíždíme k řece Sávě a na druhou stranu musíme přívozem. V centru Samoboru je na pěkném historickém náměstíčku živo a hlavně dostatek příležitostí k obědu. Ceny se však pohybují v nepříliš přijatelných relacích pro české cyklisty, a proto hledáme dál. Na doporučení nakonec usedáme v útulné Pizzerii Napoli. Chutné čevapčiči či výborná obrovská pizza jsou téměř nad naše síly. Po několika dnech máme znovu možnost vychutnat si točené pivo a značka PAN uspokojí i osvěží zároveň. Ante nám ještě poradí jinou cestu do Karlovace, rozloučíme se a po čtvrté hodině vyrážíme k našemu cíli. Po čtvrt hodině jízdy spíláme Anteho doporučení, protože během 2km překonáváme převýšení téměř 200m. Poté však již jenom pozvolna klesáme přes Jastrebarsko do Karlovace. Příjezdový scénář nebudu opakovat. Šedivé ponuré město je předzvěstí věcí následujících. Ubytování je zabukováno v Hostelu Na Putu. Již samotný vstup je impozantní. Otlučeným průchodem vstupujeme na nádvoří, kde dlažbou prorůstá tráva a pavlače, uzavírající prostor se rozpadají. Pouze na straně do ulice je znát nepatrná rekonstrukce. To bude místo našeho noclehu. Hostiteli jsou vousatý mladý muž se sympatickou přítelkyní. Později vychází najevo, že je to Ir a žije zde pět let. Zjišťujeme, jak takové ubytování v hostelu funguje. Společné sociální zařízení, kuchyně a jídelna s velkým půlkulatým stolem. Těžko koušeme, že pokoje jsou průchozí. Naštěstí v tom za námi nikdo není. První dojem nás všechny hodně rozhodí a "panáčci" přichází na řadu ještě před sprchou. Prostředí je ale čisté a i my po hodině vyrovnanější. Ve společenské místnosti se seznamujeme se studentem z Kalifornie s asijskými rysy, který cestuje po Evropě, poznává kulturu a zejména leze po rozmanitých skalnatých útvarech. Příjemné zpestření večera se spoustou zajímavých informací. Přichází naše hodinka, tak hajdy na kutě.